Sušická radnice 4

Střípky z historie sušické radnice 4

Radnice - rathaus - byla vždy hlavním centrem správy města, ale centrem skutečného života byl především rynk - náměstí. Připomeňme si proto také několik zajímavostí, které se k tomuto místu v bezprostředním okolí radnice vztahují.

Sušice měla především výhodnou polohu na obchodní stezce. Čilý obchodní ruch, který zde díky tomu vládl se soustřeďoval právě na rynku, kde se konaly trhy. Již král Václav IV. potvrdil městu v roce 1406 privilegium na jeden týdenní výroční trh ve svátek Nanebevzetí P. Marie. Kromě něj se pořádaly ve městě i další výroční trhy - v pondělí po Třech králích, v pondělí v druhém týdnu postním, v úterý Svatodušní, na sv. Rocha, na sv. Františka Serafinského. Každé pondělí od Květné neděle až do sv. Martina se konaly ve městě dobytčí trhy a obyčejné trhy na obilí, zeleninu a dříví byly každé pondělí a pátek.

Významnou památkou na sušickém náměstí je i kašna. Málokdo ovšem ví, že kašny na rynku stávaly kdysi dvě. První zmínka o kašnách v Sušici je z roku 1580 a byly to kašny původně dřevěné, v roce 1638 byli ustanoveni "dohližitelé" k hořejší a dolejší kašně na rynku. Kašna před radnicí je nejstarší. Její současný vzhled je z roku 1738. Po určitou dobu byla chráněna bedněním (domečkem) a počátkem 50. let 20. století krátce sloužila jako základ pro pomník s hvězdou. Nedaleko této kašny se v dláždění nachází také pověstmi opředený kámen.Podle jedné z verzí zámecký pán z nedalekých Volšov pospíchal do Sušice na námluvy tak, že téměř uštval koně. Když na náměstí v Sušici zpomalil, unavený kůň škobrtl o vyčnívající kámen. Jeho pán si při nečekaném pádu z koně srazil vaz a na místě zemřel. Duch nešťastné oběti prý dokonce ve městě několik měsíců strašil.

Budova sušické radnice dnes jako samostatný objekt tvoří výraznou a vlastně téměř jedinou dominantu sušického náměstí. Ale vždy tomu tak nebylo. Prostor za radnicí na severní straně náměstí míval zcela jiný vzhled. Radnice zde sousedila s jatky a budovami masných krámů, které shořely při posledním požáru města v roce 1833. Společně s nimi zničil požár i další dva domy, které se nacházely uprostřed severní části náměstí. Roku 1838 koupil jeden z vyhořelých domů Ondřej Scheinost a o rok později zde zahájil se souhlasem magistrátu výrobu zápalek Ondřejův bratr Vojtěch. Po roce se Vojtěch Scheinost odstěhoval a město objekt koupilo a zbouralo. Nedaleko tohoto domu stávala druhá dřevěná kašna, kterou obec nechala zbořil v roce 1867. Na jejím místě byla postavena kameníkem Vavřincem Jandou ze Zavlekova nová kamenná kašna. V souvislosti se stavbou městského vodovodu v roce 1889 byla tato kašna rozebrána a na jejím místě byla postavena opět kašna nová, obedněná vyřezávaným poklopem ( domečkem ). Bednění z kašny bylo kvůli chatrnosti odstraněno po první světové válce, kdy doslova hrozilo zřícením. Kamenná kašna samotná byla rozebrána počátkem 30 let a přemístěna na Jiráskovo náměstí ( do parku před Základní školou TGM ).

Vraťme se však zpět do budovy radnice - až budeme procházet vestibulem, všimněme si kamenné desky s latinským nápisem. Český překlad latinského textu zní: "Roku 1322 Jan První, český a polský král a kníže lucemburský, syn Jindřicha, císaře římského, vzorného křesťana, tuto obec dal obehnati hradbou; kteréhožto vznešeného krále a jeho potomků věčná památka budiž na nebesích. Amen. "

Deska, němý svědek pro město tak významné události, jakou stavba hradeb bezesporu byla, byla vsazená původně do jedné z městských bran. Po jejich zboření v polovině 19. století byla deska zazděna do vestibulu sušické radnice a dodnes patří k nejstarším historickým památkám Sušice.