Nová výstava o spisovateli Šumavy v muzeu v Kašperských Horách byla příležitostí představit některé zajímavé Klostermannovy příbuzné včetně neteře Tiny Jelinek, mimořádně nadané malířky.
Výstava Ozvěny světů Karla Klostermanna, která právě probíhá v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách, není jen tradiční a konvenční připomínkou letošního 160.výročí narození spisovatele Šumavy. Prostřednictvím řady originálních exponátů přináší především řadu nových nebo dosud zcela neznámých skutečností o soukromí této významné kulturní osobnosti.
Mimo jiné připomíná Klostermannovu nejbližší rodinu, slavné předky jako známý sklářský rod Abele, spisovatelova otce - zasloužilého šumavského lékaře MUDr. Josefa Klostermanna nebo zajímavé příbuzné z následující mladší generace, například nadané neteře - Annu a Ernestinu Jelínkovy. Byly to dcery Klostermannovy nejstarší sestry Rózy, která se v Kašperských Horách v roce 1871 provdala za učitele kreslení na tamní reálce Aloise Jelínka. Ten sem přišel z Tábora a pak se s rodinou přestěhoval do Vídně. Starší Klostermannova neteř Anna se stala učitelkou a podle příkladu svého strýce se věnovala literatuře. Napsala vzpomínky na Šumavu a také monografii o svém dědečkovi MUDr. Josefu Klostermannovi. Jako první překládala Klostermannova česká díla do němčiny.
Druhá Klostermannova neteř z Jelínkovy rodiny - Ernestina (Tina) Jelinek (Jelínková), narozená 18.října 1880 v Kašperských Horách, byla mimořádně nadanou malířkou. Svědectvím úrovně její umělecké tvorby je patnáct jejích obrazů, které byly zařazeny do naší klostermannovské expozice a které až dosud ležely nepovšimnuty v depozitáři železnorudského muzea. Ačkoliv ji uvádí Allegemeines Lexikon der bildenden Künstler, vydaný roku 1925 v Lipsku nebo Tomanův Nový slovník československých výtvarných umělců z roku 1936, víme o jejím životě a tvorbě zatím jen velice málo. Ernestina (Tina) byla zprvu žačkou svého otce Aloise Jelínka, později navštěvovala Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni. Po studiích působila jako zkušební kandidátka na dívčím lyceu školního spolku pro dcery úředníků ve Vídni, od školního roku 1907/08 jako učitelka kreslení na Německém dívčím reformním reálném gymnáziu v Moravské Ostravě. Na lyceu se patrně seznámila se svým pozdějším manželem, gymnaziálním profesorem PhDr. Rudolfem Prischingem, který v Ostravě učitelsky působil už od roku 1899. Tina Jelinek od roku 1909 pomáhala Prischingovi v jeho iniciativách k založení tamějšího německého uměleckoprůmyslového muzea. Manželství s Prischingem nemělo však dlouhého trvání, neboť Prisching v lednu 1923 ve Vídni zemřel. Podle zjištění archiváře Antonína Barcucha z Ostravy Ernestina Jelinek - Prisching pak určitou dobu působila v Novém Městě v Krušných horách a pak až do své smrti v roce 1962 žila opět ve Vídni.
Soubor obrazů Ernestiny Jelinek - Prisching, představený v kašperskohorské výstavě, pochází z let 1903 - 1915. Dílo Klostermannovy neteře významně ovlivnila secese. Vždyť Vídeň, kde Jelinek studovala a určitou dobu žila, byla jedním z hlavních měst tohoto posledního z univerzálních a mezinárodních výtvarných slohů našeho kontinentu.
Prezentace pozoruhodných obrazů blízké příbuzné spisovatele Šumavy je výzvou k jejich případnému umělecko-historickému zhodnocení. - Originální výstava Ozvěny světů Karla Klostermanna v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách potrvá jen do neděle 29.června tohoto roku.