Úvodem
Hory Matky Boží jsou malebné pošumavské městečko, které se v minulosti proslavilo těžbou stříbra. Privilegiem krále Ludvíka
Jagellonského ze dne 12. listopadu 1522 byly Hory Matky Boží povýšeny na "královské horní město" a o předešlé hornické slávě svědčí
zbytky 30 důlních šachet v okolí městečka, které sleduje nová naučná stezka otevřená veřejnosti v roce 2000.
Stálá výstava, umístěná v bývalé škole, ilustruje nelehký život obyvatel městečka.
Po ukončení těžby stříbra se většina obyvatel začala věnovat řemeslné výrobě z důvodu nedostatku zemědělské půdy v katastru obce.
Nejrozšířenější byla výroba obuvi, která přetrvala v družstevní formě až do roku 1996, ale existovalo zde ještě mnoho dalších řemesel.
Například spřádání vlny a punčochářství, výroba obuvi, zhotovování dýmek, domácí výroba perleťových knoflíků, výroba krabiček pro sušickou sirkárnu,
zhotovování nebozezů, mravenečkářství a podobně. Přes převážně skromný život obyvatel byla na Horách Matky Boží pozoruhodná kulturní a
společenská činnost. Kromě tělovýchovných spolků, Čtenářské besedy, Okrašlovacího spolku a dalších, zde byl i Divadelní spolek J. K. Tyla, jehož
opona, zachycující pohled na Hory Matky Boží, je rovněž součástí výstavy. Obec si až do současné doby zachovala svůj historický ráz a svou
polohou vzdálenou od hlavních silničních tahů tak zůstává klidnou rekreační oblastí šumavského předhůří.
