Modrava a okolí

Modrava
Horská obec na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka (soutokem těchto potoků vzniká řeka Vydra) byla založena roku 1737 jako rybářská osada. Na konci 18. století zaznamenává osada velký rozvoj díky těžbě dřeva, které bylo splavováno od roku 1801 Vchynicko-tetovským plavebním kanálem. Roku 1826 byla na Roklanském potoce F. Bienertem

založena pila na zpracování velmi kvalitního rezonančního dřeva z okolních lesů, dřevo bylo vyváženo do celé Evropy i do Ameriky. Výroba na pile byla zastavena v roce 1870. Postupně se z Modravy stalo především významné rekreační středisko - východisko turistických cest do nejkrásnějších míst Šumavy.

Filipova Huť
Filipova Huť by se dala spíše přirovnat k seskupení jednotlivých samot. Vznikala jako osada při sklářské huti na duté sklo v r. 1785. Název je odvozen od majitele panství Filipa Kinského. V 19. stol. huť zanikla a do těchto míst přicházeli dřevaři. Tak jako v každé osadě na Šumavě, i zde je k vidění jedna zvláštnost. Do stodoly (umístěné v podkroví) lze najet přímo ze silnice zvýšeným nájezdem. (Už jste někdy parkovali na půdě?)

Večerní pohled na Roklany, podzim r. 2000

Březník
Samota a bývalá hájovna v překrásné poloze na soutoku Luzenského a Březnického potoka. Je to jedno z nejdeštivějších a zároveň nejstudenějších míst na Šumavě. Je zde pěkný výhled do údolí Luzenského potoka a na horu Luzný, která již leží na území Německa. Výstup z této strany na horu Luzný však není možný, schází zde hraniční přechod (Modrý sloup - Waldhauser) o jehož znovuotevření se usiluje. Cesta vedoucí přes Hraniční slať pod horou Velká Mokrůvka je uzavřená I. zóna NP Šumava. Březník je dějištěm románu K. Klostermanna "Ze světa lesních samot".

Budova hájovny, která nebyla prakticky od roku 1969 využívána, prošla od roku 1998 rozsáhlou rekonstrukcí a 24. května 2002 byla slavnostně otevřena jako informační středisko NPŠ. Současně slouží i jako úkryt před rozmary počasí, dále je zde občerstvení, sociální zařízení a sprchy.

Javoří pila
Dnes jen rozcestník na okraji Modravských slatí označuje místo, kde dříve stávala na Javořím potoce pila na zpracování dřeva z okolních hvozdů. Po ukončení svého účelu byla používána jako oblíbený hostinec a turistická noclehárna. Javoří pily dosáhneme příjemnou procházkou z Modravy, dále lze pokračovat na Javoří slať a Poledník, přes Tříjezerní slať k Antýglu, nebo okolo Oblíku buď na Srní či Prášily.